Webinář – 12 Jsem s tebou jedno

Zaáznam posledního webináře tohoto klubu. K tématu „Jsem s tebou jedno“.

Nechtěla jsem ten webinář moc protahovat. Uznávám – nepovedlo se. Ale rozhodně toho nelituju..

To prostě nešlo „utnout“. Mám tu výpovědi 3 žen, které už absolvovaly klub několik měsíců (většinou od začátku) a chtěly se s Tebou podělit o to, co jim klub reálně dal. Přiznám se, že mě to dostalo. I slzička ukápla..

A taky tu byl znovu i Ivan. Aby Ti řekl, jak roční klub prožil on, jako chlap a jak vidí mě PŘED a PO. A pomohl nám i s odpověďmi na vaše dotazy. Z mužského pohledu. Myslím, že stojí za to si to poslechnout..


REGISTRACE do členské sekce byly UZAVŘENY!

KLUB už není možné objednat jako samostatný program.


Dotazy a komentáře k tématu Jsem s tebou jedno piš do komentářů!

  1. Lenka Rašková napsal:

    Miluško, ženy,
    nějak se mi zpomalil čas a od prázdnin jsem se jen velmi pomalu proposlouchávala zbývajícími asi dvěma nebo třemi lekcemi klubu. Asi jsem potřebovala to zpomalení, abych to vše pobrala v pravém tempu a v pravou chvíli. Studnice mě tak nakopla, že jsem zase žádné další programy poslouchat nedokázala prostě z toho důvodu, že jsem měla pocit, že už bych musela explodovat.
    Teď se to konečně trochu srovnalo, pokusila jsem se tu nastřádanou energii poslat nějakými směry, abych ji využila coby hybatele.
    Při Miluščině bilancování tady na posledním webináři jsem si uvědomila, že bych taky nějaké shrnutí toho, co se se mnou dělo, chtěla vyjádřit.
    Co mi hlavně docvaklo a nejvíce za ten rok pomohlo?
    Prohédnutí, že na všechny lidi se teď dívám od první chvíle jako na své trenéry. Pro mě je zásadní změnit přístup k lidem od samého začátku a nepouštět si k sobě jedy: kdo jsi? ještě tě neznám, vlastně mi na tobě něco nehraje, možná se mi ani nelíbíš nebo mi říkáš nepříjemné věci: Takže co mě tím máš naučit? Kde si mám dávat pozor sama na sebe?
    Možná bude lepší nechat tě projevit a vyčkávat, pozorovat se, co se mnou uděláš, protožes byl za mnou poslán, abys mi otevřel oči.
    Je to obrovská úleva, když vím, že věci ke mně přicházejí kvůli něčemu. Očekávám je s klidem, že to tak má být nejlépe pro mě.
    Přestala jsem mít strach. Mám obrovskou důvěru v budoucnost. Pořád se na něco těším, ráno vstanu a je mi dobře, něco se dnes stane, něco se naučím.
    A minulost nesoudím, jen vím, že jestli v ní bylo něco, co jsem udělala a udělat nechtěla, mám skvělou možnost: přestat to pro příště dělat.
    Začala jsem si taky strašně moc užívat ženskou energii. Daleko více oceňuji přítomnost žen ve svém okolí a úplně ji nasávám.Díky spoluúčasti v klubu jsem obnovila jedno moc těsné ženské přátelství, na které jsem za poslední roky neměla čas.
    Holky, já se tak těším na další rok s váma!

  2. Ája napsal:

    Milá Miluško, milé ženy,

    konečně jsem si .. po delší odmlce … poslechla webinář a chci poděkovat. Milušce a Ivanovi za odvahu „jít donaha“ 🙂 a Ivče, Martince a Hanče za příspěvky, které mě hodně pobavily, potěšily a „nakoply“… mám na mysli především posun ve vaší seberealizaci. Když jsem viděla webovky, vzpomněla jsem si na Hanču tuším někdy u druhého webináře a ten rozdíl mě fakt „dostal“. Moc a moc držím palce, máte nádherné stránky, z nichž sálá vše co jsme si převzaly od Milušky…tedy láska, odhodlanost a víra ve vlastní dovednosti..tedy sebe vědomí 🙂
    A čím byl ten rok v Klubu pro mne? Především potvrzením, že jdu správnou cestou, protože i moje vztahy s manželem a mladším synem se zlepšily…před rokem jsem se ve Studnici rozhodla, že nechám syna ať třeba propadne, neudělá maturitu a je bez peněz, protože je dospělý…díky Milušce a Ivanovi, jsem pochopila, že nic jiného než milovat jej za každých okolností není potřeba….a dnes syn začíná studium na vysoké škole. S manželem již nemáme „souboj“, ale „soužití“ .. a nádherné 🙂
    A pak je tu i má seberealizace, sice jsem s ní začínala ještě před Klubem, ale tam jsem si ověřila, jak mocnou sílu mi dává. A když mi klientka po masáži řekne: „Ájo, vy děláte báječné masáže, takové jsem nikde nazažila“ je to neskutečně krásný pocit…
    Vím, že máme každá ještě „co na práci“ ve „své škole“, a proto, jak píše Martinka, jsem i já vděčná, za to, že jsem se před více jak rokem odhodlala proklikat na stránky Milušky a Ivana a že jsem přes různé „nevole“ neustoupila.
    Děkuji Miluško, děkuji Ivane.

    S láskou, Ája

    PS. užijte si letošní Studnici, já bohužel v tento termín nemohu, ale těším se na příště 😉

  3. Kačenka napsal:

    Miluško, Ivane, Ivanko, Hani, Marťo, všechny vás zdravím a moc děkuji za úžasné příspěvky, mnohdy jste mi mluvili z duše, super webinář ! :-)I já jsem z klubu nadšená a za 6 měsíců mám ve vztahu úžasné pokroky, ženy, přidejte se k nám! A moc se těším naviděnou !

  4. Hana Alexová napsal:

    Miluško děkuji za možnost prezentace. Ráda jí využiji.
    Milé dámy, pokud jste začínající podnikatelky nebo o podnikání uvažujete, a nejste si jisté, jaké daně budete muset platit, stáhněte si z mých stránek http://hanaalexova.cz/ eBook zdarma Kdy, kam a kolik zaplatí podnikatel na daních?
    Já se ve svém profesním životě zabývám daněmi a účetnictvím. A ráda bych tuto oblast přiblížila i všem ostatním. Pomáhám podnikatelům zvolit si nejvýhodnější způsob uplatňování daňových výdajů a mít své daně a účty v pořádku.

  5. Martina Jíchová napsal:

    Ještě jednou dobrý večer všem 🙂 jsem vděčná, že jsem dostala šanci tu s vámi být a děkuju i sobě, že jsem tu hozenou rukavici zvedla a zase se posunula o kus dál. Jak jsem říkala na webináři, moje mužská energie se přesunula do seberealizace a tak vznikly moje první webovky …pokud budete mít chuť, těším se na vás na http://www.martinajichova.cz Mějte se moc krásně a nebojte se vykročit za svým ženstvím, stojí to za to, i když je to někdy teda mazec 🙂 Martina

  6. Hana Alexová napsal:

    Marti, Jsi úžasná!!! Ty to prostě umíš báječně rozseknout. Hanka

  7. p.d- napsal:

    Dobrý večer,
    prepačte ale nemám zvuk ani obraz.

    Neviem či je to len u mnňa chyba
    vďaka
    Paťa

    • Ivan Matouš napsal:

      zatím nemáme jinou informaci a já to kontroluji na této stránce a mělo by to být u nás v pořádku. Snad pomůže nové načtení stránky nebo použití jiného prohlížeče..

  8. Lea napsal:

    PS: ak by zostal čas na zodpovedanie ešte tejto otázočky, bola by som veľmi rada. Mám v okolí viacero kamarátok, ktoré túto otázku riešia, tak verím, že to možno osloví viacero žien, nie len mňa. 😀
    Ja som sa pred rokom dala na cestu osobnej premeny. Začala som čítať duchovnú literatúru, zaujímať sa o osobnostný rozvoj (napr. som absolvovala onlinekurz sebalásky a práve riešim kurz nevýchovy), rada čítam a rozoberám s priateľmi vesmírne zákony (zákon príťažlivosti apod.), venujem sa zdravému stravovaniu (vyše pol roka som bola čiste na živej strave) … môj muž však má pocit, že odkedy som sa dala na túto cestu všetko v našom vzťahu sa zhoršilo. Nemôžem s ním komunikovať o týchto témach, lebo mu to všetko príde pritiahnuté za vlasy, nereálne, prekáža mu, keď sa stretávam s ľuďmi, ktorí takéto témy riešia (napr. mu vadilo, keď som sa chcela zúčastniť ženského kruhu), vadí mu, keď riešim tému sebalásky … mňa zaujíma do akej miery je potrebné sa prispôsobiť manželovi a kedy je vhodné si presadiť to, čo ma baví a teší tak, aby sme sa mali dobre a boli spolu šťastní a v radosti. Mám sa vzdať všetkých stretnutí, ľudí, kníh, ktoré ma bavia a tešia, aby som nemala konflikty s manželom alebo len o tom nemám s ním hovoriť a robiť to „potajomky“ /to asi nie, že? :-)/ alebo si mám ísť za hlasom svojho srdca?
    Inak sranda je tá, že nakoniec má manžel skoro vo všetkom pravdu. žeby som ho len málo počúvala? 🙂 prečo sa nechápeme?
    ďakujem lea

  9. ivanka napsal:

    I já zdravím Milušku, Ivana a všechny,
    on je Skřivan, já sova, on má lehké spaní, mě nevzbudí nic, on jí rád a hodně, mě to moc neříká,… můžu pokračovat. Respektujeme svoje různosti bez výčitek, většinou podporujeme, co druhý rád.
    Nakolik myslíš je správné si svoje odlišné založení zachovat a nakolik se přizpůsobovat? Když mi to nejde, co to znamená?
    např. Manžel nerad sportuje, já nechci knedlíky, rohlíky (to neznamená, že je nekoupím, neuvařím).

  10. Katka napsal:

    Dobrý deň Miluška. Odkaz na Vaše webináre som dostala od mojej kamarátky a tá mi aj poradila aby som svoju otázku skúsila položiť Vám.
    Neviem, či sa to sem hodí, ale skúsim :-). Mám dve deti (3 a 6) a som ešte na materskej dovolenke. Vždy som všetko skvelo zvládala, domácnosť, starostlivosť o deti, len už dlhšiu dobu som veľmi vyčerpaná a stále unavená. Bez energie, radosti zo života. Netešia ma veci čo ma pred tým tešili. Na deti som mrzutá a nervná a častokrát veci riešim len s krikom. Neviem to už ani veľmi ovládať. A to som bývala vždy usmiata a spokojná a tešila sa rodine. Potom do toho prídu ešte aj manželove požiadavky ohľadne sexuálneho spolužitia. A ja sa večer nevládzem venovať už ani jemu. A väčšinou to robím už len z povinnosti, čo tiež nie je veľmi vyhovujúci stav. Neviem, čo sa mohlo stať. Prečo prichádza do života aj takýto „útlm“. Mám pocit, že na ženu matku je kladený niekedy až priveľký nápor….alebo si to robíme len my samé. Mám perfektné deti a ešte lepšieho manžela, ktorý by pre mňa urobil hocičo, len nechápem seba, kde sa stratila tá radosť a spokojnosť.
    Viem, že odpoveď nájdem len v Sebe. Len som bola zvedavá, či nemáte rovnakú, alebo podobnú skúsenosť, v ktorej by som sa možno aj ja našla.
    Veľmi pekne Vám ďakujem a prajem krásny večer.
    🙂

  11. Lea napsal:

    obrý deň Miluška, Vaše stránky som začala sledovať zhruba pred mesiacom a veľmi ladím s myšlienkami, ktoré tu prezentujete. Dostalo sa mi tu mnohých odpovedí na moje otázky a nakopnutí za čo Vás veľmi oceňujem. Ale predsa len je jedna téma, v ktorej nemám jasno. Je to oblasť, v ktorej nie sme s manželom jedno telo a jedna duša. Ide o naše odlišné predstavy ohľadom sexuálneho života. Viem, že túto tému ste už rozoberali vo webinári o intimite – bol veľmi dobrý. 🙂 Tu ako aj v iných Vašich príspevkoch hovoríte, že muž má 3 základné potreby – byť oceňovaný, byť potrebný a byť naplnený v intímnej oblasti. Ja som momentálne na materskej dovolenke (mám 2 dcérky) a celý deň sa točím okolo nich a domácnosti. Večer samozrejme môj muž očakáva, že budem venovať pozornosť aj jemu. Ja som častokrát ale taká unavená, že nemám žiadne pomyslenie na milovanie a najradšej by som si ľahla s deťmi spať, alebo by som sa rada konečne venovala tomu, čo baví mňa (čítanie, výroba vecičiek do domácnosti, štúdium duchovných vecí). Niekedy teda jeho potreby naplním, aj napriek tomu, že sa mi veľmi nechce, niekedy nie. On sa potom cíti odvrhnutý, nepotrebný a nahnevaný.Otázka je: je to vôbec vhodné napĺňať potreby druhého človeka, keď to tak necítim, nie je to viac na škodu ako na úžitok, keď idem proti sebe? Ako si obľúbiť veci /témy, aktivity, názory/, ktoré má rád manžel a ja k nim zatiaľ nemám vzťah? Ako nájsť rovnováhu medzi mojimi potrebami, potrebami manžela a detí. Túžim po sebarealizácii (venujem sa laktačnému poradenstvu) ale tiež po šťastnom a naplnenom manželstve, partnerstve a rodičovstve. Dá sa to vôbec zladiť?
    Možno Vám niečo o mne napovedia aj čísla: 12.7.1980.
    Tiež by ma zaujímalo, či robíte poradenstvo cez skype a ako sa v prípade záujmu na Vás nakontaktovať.
    Ďakujem Vám krásne za Vašu odpoveď a prajem príjemný večer
    Lea

  12. Sarka napsal:

    Milusko, prosim, jake byly tve pocity, kdyz jsi se rozhodovala mezi Ivanem a „tvym poslanim“, tvou seberealizaci?…jak potom probehla ta faze, kdy ses rozhodla pro Ivana a co tva seberealizace?jak vzala za sve, jak jsi prozivala pauzu v ni…?jak rychle ci pomalu si Ivan vsiml, ze jsi dala prednost jemu?…zda se mi, ze se to vsechno mozna odehrava dost nenapadne, ze clovek musi chtit byt velmi vsimavy a opravdu byt vdecny za kazdy sebemensi posun kupredu…a skutecne prozivat „tady a ted“, neohlizet se zpet (jako v tech pohadkach, kdy radi:a uhanejte odtud pryc a neohlizejte se za sebe…), protoze kazde to ohlidnuti vytahuje stare veci a clovek se zbytecne sam svymi myslenkami mota v kruhu. sice to odporuje rozumovemu: preci uz mas zivotni zkusenost a je to vzdycky stejne. ale je to jedina sance, jak z kruhu ven. zda se mi. co ty na to rikas?

  13. Markéta napsal:

    Zdravím Miluško. Poslední téma je pro mě opět úžasné a inspirující. Vlastně to řeším několikrát za den, jestli jsme s manželem za jedno a to hlavně co se týče výživy, vaření pro nás a naše děti. Já se snažím vařit makrobioticky, chci aby děti jedly zdravě, nechci aby jedly ve velkém množství cukr, potraviny s éčkama a hodně mléčných výrobků. Takže se snažím řídit podle nějakých zásad. Můj manžel na to ale nevěří, prostě říká, že jim to nemůže ublížit, že dětem nic nedopřeju atd.( sám jí nezdravě a snažím se mu do toho nekecat).Přitom si myslím, že nejsem tak přísná, babičky jim dávají hodně sladkostí a nezdravých potravin a vlastně i manžel, snažímse to někdy i přehlížet. Mám ale pocit, že mě v tomto nikdo nerespektuje. Když děti vidí, že jí manžel např. párek, uzeniny, chtějí to také.Cítím se už někdy fakt vyčerpaná to všechno hlídat, řídit, zakazovat. Ale kdybych to nechala jen na ostatních, byla pasivní, tak děti nejí nic jiného než pečivo, uzeniny a konzervované potraviny. Nedá mi to manžela nechat být,ať si jim dá, co sám uzná za vhodné, přece chtít aby děti zdravě jedly není nic špatného?! Mám s manželem souhlasit, když vím o něčem, že to škodí? Nevím jak v tomto nastolit harmonii, která bude vyhovovat všem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.